Historie 3 - Jirka, Petra a Tonda

13. ledna 2006 v 6:50 | Karel Jačko |  Histrorie
V roce 2004 jsme začali pociťovat nedostatek alespoň jednoho dalšího nástroje (doprovodné nebo solové kytary) a tak začalo náročné hledání.
První přišel na řadu Jirka Heinz. Náš kamarád, který s námi chodil už dříve pravidelně hrávat, a u kterého jsme také my občas zahráli v jeho pohostinském zařízení Tereza v Olšovci.
Před přijetím Jirky do kapely musel napsat svůj profesní životopis, čímž jeho nástup byl sice oproti zakládajícím členům komplikovanéjší, ale zato se přišlo na některé skutečnosti, které by jinak zůstaly utajeny. Naopak jiné skutečnosti nám zůstaly utajeny proto, že je v životopise záměrně neuvedl.
Tak například bylo zjištěno, že:
  • Jirka má šlechtický původ a pochází z rodu Heinzů Von Olšovec; To se projevuje nejčastěji tím, že mu při holení teče nefalšovaně modrá krev, projevují se na něm jistě degenerativní změny a každých 15 roků mutuje
  • Výhodou je nedozírné dědictví ve formě panství na Olšovci, které mu ovšem dodnes nebylo vydáno a tak se musí zatím živit prací ve státní službě a večerním pinglováním v kavárně Tereza
Naopak nám v životopise zcela zamlčel, že:
  • Umí na kytaru jen tři akordy (G, D, C), které dovedně dovede transponovat kapodastrem. Tyto akordy používá v písničkách zcela náhodně a téměř fiziologický odpor má akordům s označením 7, 6, moll a to již nemluvím o akordech 9, dim a m7b5 do kterých ho nutí kapelník Kačer;
  • 15-ti letá perioda jeho mutování nastane již půl roku po jeho přijetí do kapely;
  • Dovede udržet naráz všechny hlasy ve vokále a nejlépe mu jde hlas zpěváka právě stojícího vedle něj
Ale život ukázal, že jeho šlechtické vlastnosti z něj dělají kamaráda, kterého je možno vždy zařadit do kategorie "Nejlepší" a vše ostatní dovede dohnat pílí, která některé příbuzné z jeho rodu dovedla až do úřednických struktur v EU (George Heinz Von Wupertal). Zde je ještě jeho snímek z jeho mimokapelní aktivity, kdy se jako rytíř řádu Zahnutého výfuku účastní spanilých jízd:
Také jsem začal po předčasném odchodu Trávy do armády a Pardubic hledat alespoň jeden další ženský hlas do vokálu. Na řadu logicky přišla moje dceruška Petra Jačková, která se mnou již zpívala v Entuziastech a uměla noty. Skutečně s námi také vydržela skoro celý tento rok vystupovat, ale po ukončení vysoké školy odešla již na trvalo do Prahy. Zde se mi podařilo zachytit Peťu jako zátiší s Dívkou a basou:
Na tu by se již roky chtěla naučit hrát, ale naše vlastní rodinná basa byla utopena v povodni v roce 1997 a tak bych ji mohl nějakou sehnat až se bude vdávat jako svatební dar aby mohla doma tvrdit muziku a držet basu.
Dalším pokusem o sólistu bylo angažování kamaráda Tondy "Pida" Piskláka známého tramp-bigbeatového kytaristy, se kterým jsem hrál již v Pupkáčích. Toto společné hraní jsme provozovali pouze po dobu asi 2 měsíců, kdy jsme ale stačili absolvovat vystoupení na REGI banju ve Velké Bystřici a na Trampském Guláši s Tempo di Vlak.
Tonda si ovšem odnesl ze společného hraní své první pokusy na mandolínu:
V nestřežené chvíli mu naopak znásilnil jeho fendra na oplátku Laďa Šutr. Ten, když zjistil, že se na to dá zahrát akord C s bustrem, již mu ho nikdo do konce večera nemohl sebrat a donutit hrát řádně na basu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama